| about ČSHLM | Doctors | Recommended practices and opinions | | Contact

 
 

Professional events

Zpráva z odborné konference - Mezinárodní workshop hyperbarické medicíny založené na důkazech a
IV. Ostravské dny hyperbarické medicíny 2014

Zpráva z odborné konference - Mezinárodní workshop hyperbarické medicíny založené na důkazech a <br> IV. Ostravské dny hyperbarické medicíny 2014

Ve dnech 18.- 20. 6. 2014 se v Hotelu Eroplán v Rožnově p. R.  uskutečnila odborná konference, kterou organizoval kolektiv Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava spolu s Českou společností hyperbarické a letecké medicíny,  Lékařskou fakultou Ostravské univerzity, Lékařskou fakultou University Palackého v Olomouci a Lékařskou fakultou University Karlovy v Hradci Králové. Navázali jsme na loňskou mezinárodní konferenci k 60. výročí založení Ústavu leteckého zdravotnictví Praha, která se uskutečnila spolu s 20. konferencí České společnosti hyperbarické a letecké medicíny ČLS JEP. Letošní konference proběhla podobně jako v roce 2012 po dobu tří dnů. Konferenci IV. Ostravské dny hyperbarické medicíny předcházel satelitní interaktivní workshop, týkající se teoretických a praktických aspektů medicíny založené na důkazech (EBM). Organizace se zhostili kolegové z olomouckého univerzitního pracoviště, které získalo statut středoevropské pobočky Institutu Joanna Briggs v Adelaide (Austrálie).  Jsme si vědomi, že EBM v soudobém medicínském světě, charakterizovaném rychlým rozvojem sofistikovaných, avšak nákladných technologií, bude hrát stále významnější roli. Konference byla určena pro kolegy nejen v rámci našeho oboru hyperbarická a letecká medicína, ale také pro ostatní odborné lékaře, praktické lékaře, lékaře posuzující zdravotní způsobilost k sportovnímu i profesnímu potápění, stejně jako pro pracovníky z řad profesionálních potápěčů vojenských, policejních, hasičských a jiných záchranných složek. 

Vědecký výbor konference pracoval ve složení:

  • prof. dr. František Novomeský, PhD, přednosta Ústavu soudního lékařství JLF, Martin, Slovensko
  • prof. dr. Juliusz Jakubaszko, PhD, prezident Polské společnosti emergentní medicíny, přednosta Kliniky emergentní medicíny, Lékařská akademie, Wroclaw, Polsko
  • prof. dr. Radek Pudil, PhD,  proděkan pro vědeckou činnost a doktorské studijní programy, Interní klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové
  • Folke Lind MD, PhD, Hyperbaric Medicine, Dept. of Anaestesiology, Surgical Services and Intensive Care, Karolinska University Hospital, Stockholm, Švédsko
  • Jacek Kot, MD, PhD, generální sekretář ECHM, Národní centrum hyperbarické medicíny, Institut námořní a tropické medicíny, Zdravotnická universita Gdaňsk, Gdyně, Polsko
  • Doc. dr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, místopředseda a vědecký sekretář ČSHLM, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
  • Msc. Miroslav Rozložník, PhD., Experienced researcher, Haute Ecole Henry Spaak Environmental, Occupational & Ageing Physiology Laboratory, Brusel, Belgie
  • dr. Miloslav Klugar, Ph.D, ředitel Českého centra EBHC: afiliovaného centra JBI Adelaide, Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, LF UP Olomouc
  • Doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D., zástupkyně ředitele Českého centra EBHC: afiliovaného centra JBI Adelaide, Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, LF UP Olomouc
  • dr. Jitka Klugarová, vedoucí Evidence-Implementace Českého centra EBHC: afiliovaného centra JBI Adelaide, Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, LF UP Olomouc
  • dr. Peter Knessl, Anesteziologické oddělení, See-Spital, Kilchberg, Švýcarsko
  • Mgr.Vladimír Beran, PhD, Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
  • dr. Michal Hájek, předseda ČSHLM ČLS JEP, primář Centra hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava, Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Organizační výbor konference pracoval ve složení:

  • prezident: dr. Michal Hájek
  • členové: Mgr. Jana Maršálková, Jarmila Tichavská, dr Miloslav Klugar, PhD, Markéta Kis Pisti Kozáková, Martina Lutzová, Iveta Neuwirtová, Ivo Němec a Tomáš Majkus

Základními tématickými okruhy konference byly:

  • Medicína založená na důkazech
  • Hyperbarická medicína a hyperbarická fyziologie
  • Potápěčská medicína, potápěčská fyziologie,
  • Organizace provozu a vzdělávání personálu
  • Letecká medicína
  • Varia

Na konferenci aktivně vystoupili následující vyzvaní přednášející:

  • Radek Pudil, Prof., MD, PhD, 1st Medical Department, Vice- Dean for Science and PhD Study Programs, Teaching Faculty of the Charles University and Teaching Hospital, Hradec Kralove, Czech Republic
  • Folke Lind MD, PhD, Hyperbaric Medicine, Dept. of Anaestesiology, Surgical Services and Intensive Care, Karolinska University Hospital, Stockholm, Sweden
  • Miloslav Klugar, PhDr, PhD, Director of The Czech Republic (Central European) Centre for Evidence-Based Health Care: An Affiliated Centre of The Joanna Briggs Institute, Department of Social Medicine and Health Policy, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc, Czech Republic
  • Jana Marečková, Doc., PhDr., Ph.D.,  Deputy Director of the Czech Republic (Central European) Centre for Evidence-Based Health Care: An Affiliated Centre of The Joanna Briggs Institute, Department of Social Medicine and Health Policy, Faculty of Medicine
  • Jitka Klugarová, Dr., Head of Evidence-Implementation of the Czech Republic (Central European) Centre for Evidence-Based Health Care: An Affiliated Centre of The Joanna Briggs Institute, Department of Social Medicine and Health Policy, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, Czech Republic
  • Miroslav Rozložník, Msc., PhD., Experienced researcher, Haute Ecole Henry Spaak Environmental, Occupational & Ageing Physiology Laboratory, Brussels, Belgie
  • dr. Peter Knessl, Anesteziologické oddělení, See-Spital, Kilchberg, Švýcarsko
  • dr. Jaroslav Gaj, PhD, Kardiochirurgické Centrum Fakultní nemocnice Ostrava
  • dr. Jiří Růžička, PhD, Biofyzikální ústav, LF UK v Plzni

Program Mezinárodního workshopu hyperbarické medicíny založené na důkazech:

Středa 18.6.2014
13.00 -15.00  Blok I

Předsedající:  M. Klugar, J. Klugarová, J. Marečková

  1. M. Klugar, J. Klugarová, J. Marečková,  The Importance of Evidence-Based Health Care and Systematic Review for Practice   60´
  2. M. Klugar, J. Klugarová, J. Marečková, The Basics of Evidence-Based Hyperbaric Medicine; Creating of Clinical Questions   60´

15.00 - 15.30   Přestávka
15.30-17.00 Blok II
Předsedající: M. Klugar, J. Klugarová, J. Marečková

  1. J. Klugarová, J. Marečková, D. Tučková, S. Bocková, Z. Kelnarová, I. Nytra, M. Klugar,  Practical part: Making of Clinical Questions in the Field of Hyperbaric Medicine    30´
  2. M. Klugar,  Z. Kelnarová, J. Klugarová, J. Marečková, D. Tučková, S. Bocková, I. Nytra,  Lecture and Practical Part: Systematic Search Strategy    30´
  3. J. Marečková, J. Klugarová, M. Klugar, The Czech Republic (Middle European) Centre for Evidence-Based Health Care: An Affiliated Centre of The Joanna Briggs Institute; Activities and Opportunities for Cooperation    30´

Program konference IV. Ostravské dny hyperbarické medicíny:

Čtvrtek 19.6. 2014
08.30 - 13.30 Registrace
10.00 - 10.15 Slavnostní zahájení konference
10.15 - 12.00  Blok I- Hyperbarická medicína

Předsedající: F. Lind, M. Hájek

  1. Lind F., Necrotizing soft tissue infections    30´
  2. Lind F., Clinical HBO research in the field of surgery in Sweden     20´
  3. M Klugar., I Nytra, S Bocková, J Klugarová, Z Kelnarová, D Tučková, J Marečková, The effectiveness of hyperbaric oxygen therapy on mortality in adults with craniotrauma: A systematic review protocol.       20´
  4. P. Schoberová, Š. Novotný,  Ekonomické porovnání využití hyperbarické komory oproti konvenční a moderní farmakoterapii u pacientů s bércovými vředy.    20´
  5. Hájek M., Slaný J., Maršálková, J., Tichavská J., Němcová P., Lutzová M., Neuwirtová I.,  Spilková Z.,  Ručková M.,  Nogolová A.,  Bártová T.,  Duda J.,  Smolka V.,  Klásková E.,  Hladík M.,  Trávníček B.,  Beran V.,   Štěrba J.,  Kepák T.,  Fedora M. ,  Šeda M.,  Žůrek J.,   Novomeský F.  Efektivita hyperbarické oxygenoterapie u pediatrických pacientů léčených v Centru hyperbarické medicíny Ostrava  – retrospektivní shrnutí výsledků za pětileté období.      15´

12.00 - 13.00 Oběd
13.00 - 14.30  Blok II- Potápěčská medicína

Předsedající:  R. Pudil, M. Rozložník

  1. R. Pudil, L. Horakova, M. Rozloznik, C. Balestra.  Hemodynamic changes are detectable by echocardiography and are associated with dive profile and breathing gas 25´
  2. R.Pudil., P. Macura, ICHS nebo dekompresní choroba? (kasuistika)   15´
  3. M. Rozloznik, F. Tillmans, K. Stebelova, V. Papadopoulou, Y.Tkachenko, W. Hemelryck, M. Zeman, R. Pudil, C. Balestra. TRIMIX Deep Dive Research 2013    25´
  4. M. Rozloznik, F. Tillmans, V. Papadopoulou, Y.Tkachenko, W.Hemelryck, C. Balestra, PHYPODE project.     10´
  5. Sázel M., Boháček P.,  Saturační potápění a projekt Hydronaut.  15´

14.30 - 15.00   Přestávka
15.00 - 16.30 Blok III- Hyperbarická medicína

Předsedající:  P. Knessl, Š. Novotný

  1. M. Palušková, A. Vondrák, Hyperbarická oxygenoterapia a Parkinsonova choroba – výzva pre ďalší výskum     15´
  2. R. Grünitz, Hyperbarické medicínské přístroje a prostředky – aktuální situace na evropském trhu     15´
  3. Z. Poklopová, M. Vohlídková, A. Malá. Je hyperbarická oxygenoterapie  metodou léčby  tinnitu a nedoslýchavosti ?  15´
  4. J. Stránský, R. Madeja, L. Pleva, Studie HOLLT ve FN Ostrava   15´
  5. Pelegrini M., Knessl P., HYPERBARIC MEDICINE : THE SWISS PARADIGM   15´

16.30. - 18.00 Schůze výboru ČSHLM
Pátek 20. 6. 2014
9.00 - 11.00 Blok IV- Varia, z jiných oborů medicíny

Předsedající:  P. Došel, J. Růžička

  1. Došel P., Ztráta vědomí v důsledku +Gz přetížení (G-LOC)  20´
  2. Gaj J., Brát R., Dočekal B., Bárta J., Jursa R., Gloger J., Sieja J., Bortlíček M., Daněk T., Šalounová D.  Chirurgická léčba disekcí hrudní aorty   20´
  3. Růžička J., Bolek L, Dejmek J., Petránková Z., Beneš J.,  Způsob k zajištění nesrážlivosti krve v mimotělním okruhu přístroje pro náhradu funkce ledvin zajištěný chlazením krve a zařízení k zajištění tohoto způsobu. US a CZ patent.  20´
  4. Růžička J., Bolek L, Dejmek J., Petránková Z., Beneš J.,  Novinky v neodkladné resuscitaci dle doporučení  ERC 2010.    20´
  5. Madeja R., Pleva L. Ječmínek Vl.,  Nové metody v traumatologii    20´

11.00-11.15 Zakončení konference
11.15 Shromáždění členů ČSHLM
12.00 Oběd

Výběr z problematiky sdělení a následných diskusních příspěvků:

a)      Mezinárodní workshop hyperbarické medicíny založené na důkazech:

Je nepochybné, že ve  zdravotnictví ve 21. století bude filosofie přístupu směřujícího k systému zdravotnické péče založené na důkazech (Evidence-Based Health Care- EBHC) včetně hodnocení systematických přehledů stále více nabývat na významu. Lékaři a další zdravotníci by se měli rozhodovat na základě nejlepších dostupných důkazů. Stejně tak pacienti by měli být ošetřováni zdravotnickými pracovníky, kteří budou respektovat jejich hodnoty a preference a budou mít vysokou úroveň odborných znalostí na základě nejlepších dostupných důkazů v praxi. Implementace EBHC do klinické praxe a studijní programy osnov není možné zavádět bez institucionální podpory. České zastoupení EBHC v rámci přidruženého pracoviště Joanna Briggs Institute (Adelaide, Austrálie), zřízené na LF UP Olomouc,  zastupuje a má klíčovou souvislost mezi vědci, lékaři, studenty medicíny, ošetřovatelství, porodní asistence, fyzioterapie a managementu zdravotní péče. Spolupracuje také s vedením FN Olomouc a dalšími subjekty, jako jsou některé odborné společnosti Jana Evangelisty Purkyně, profesní lékařské organizace apod.

b)     Témata hyperbarické medicíny:

Multidisciplinární přístup s primárním, agresivním, ale tkáně šetřícím chirurgickým ošetřením, podáním antibiotik a HBO patří k základním kamenům léčby nekrotizujících infekcí měkkých tkání (NSTI) již více než půl století. Přesto, HBO není k dispozici u všech pacientů kvůli nedostatku regionalizovaných center hyperbarické medicíny s personálem schopným poskytovat intenzivní péči, se speciálním vybavením, nepřetržitým provozem a zkušenostmi v léčbě kriticky nemocných pacientů.  Mnoho vědeckých publikací podporuje použití HBO pro toto hypoxické zánětlivé onemocnění. Přesto terapie HBO zůstává kontroverzní, neboť neexistují žádné dvojitě slepé prospektivní kontrolované studie. HBO byla klasifikována jako stupeň 3-4 (Lind et al 2011), protože neexistuje žádná dobře navržená randomizovaná studie. Nicméně, existuje pouze velmi slabý důkaz vyplývající z dobře provedených randomizovaných studií podporujících používání jakékoli jiné terapie u tohoto potenciálně devastujícího onemocnění!  Randomizovaná studie hodnotící efekt HBO u NSTI pravděpodobně nebude brzy provedena a bude velmi obtížné ji provést, protože neexistuje  společná nomenklaturní specifikace onemocnění. Jsou zapotřebí systematické mezinárodní prospektivní studie s dlouhodobým sledováním pacientů, jejichž cílem by bylo porovnat náklady, nemocnost a úmrtnost mezi centry s odbornými znalostmi a zkušenostmi s ošetřením pacientů s NSTI s použitím nebo bez použití HBO.

Lze potvrdit výsledky světových prací, že hyperbarická oxygenoterapie (HBO, HBOT)  má v oblasti odbornosti ORL smysl  především u akutních poruch sluchu včetně  tinitu, zatímco  u chronických poruch  je klinický  efekt  sporný. Mnoho zpráv ukazuje na účinnost léčby HBO u tinitu, ale většina z nich včetně té naší  jsou retrospektivní a často je  HBOT jako adjuvans ke standardní  léčbě. Výsledky odůvodňují  užití terapie HBO  u pacientů s tinitem, léčených  konvenčně, šance na zlepšení  po  HBOT  je nejlépe do 3-6 měsíců od vzniku  akutního  i  déletrvajícího tinitu.  HBOT má pozitivní a slibný efekt   u výrazně obtěžujícího  tinitu  nejlépe  do 2-3 měsíců. Ve studiích vykazujících  signifikantní  zlepšení  byla aplikována HBOT s  dýcháním 100% kyslíku na tlaku  2,0 až 2,5 ATA po dobu 90 minut. Konečný důkaz na základě doporučení bude možné po uzavření několika randomizovaných, kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích, v současné době existuje asi šest hlavních prospektivních studií, které jsou prováděny v Německu.

V poslední dekádě přibylo velké množství kvalitních důkazů o prospěšnosti metody HBO v  mnoha oblastech medicíny jak v klinické, tak farmakoekonomické oblasti. V posledních 2-3 letech bylo publikováno velké množství tvrdých dat vyplývajících z četných metaanalýz včetně systému Cochrane, které poukazují na efektivitu této léčby ve většině indikací. Přes tyto výsledky dosud HBO nebyla obcí odborníků přijata mezi tzv. standardní metody léčby v takové míře, jakou si evidentně a nepochybně zasluhuje. V doporučených postupech příslušných odborných společností by měl být význam HBO korektně a spravedlivě formulován.  Pokud se tak nestane, bude metoda HBO komunitou lékařů stále bagatelizována, opomíjena a její rozšíření nebude možné do té míry, aby byla dostupná všem pacientům u indikací prokázaných evidencí. Zdá se evidentní, že velká krajská či fakultní léčebná zařízení, která dosud svým pacientům možnost této léčby nenabízí, nepostupují v souladu s recentními vědeckými důkazy a neposkytují pacientům kvalitní péči v maximální míře.

c)      Témata potápěčské medicíny:

Potápění se stlačeným vzduchem je spojeno se zmenšením velikosti srdečních oddílů, jak komor, tak  i předsíní. To je spojeno se sníženou diastolickou funkcí levé komory a globální funkcí pravé komory srdeční.  Přes větší dosahované  hloubky ponorů, jsou ponory s dýchací směsí Trimix méně často spojené s tvorbou mikrobublin a hemodynamickými změnami. Bylo prokázáno, že  echokardiografie je schopna detekovat změny cirkulace, které jsou spojeny s přístrojovým potápěním.

Potápění je považováno za relativně bezpečnou sportovní činnost. Nicméně, potápění za rekreační limity (např. technické, jeskynní potápění) může vystavit lidské bytosti extrémnímu psychologickému a fyziologickému stresu. V současné době stále více a více potápěčů je vystaveno extrémním hloubkám, trvání ponorů s použitím různých směsí plynů. Bohužel, jen málo je známo o fyziologické reakci na tyto náročné ponory. Cílem studie bylo vyhodnotit a změřit úroveň narkózy inertními plyny, stresové reakce, efektivitu dekompresních procedur, tepelnou zátěž, stav hydratace a srdečních změn během ponorů ve volné vodě.  Série ponorů byla provedena v horském jezeře Attersee (A), v nadmořské výšce 467 m.n.m.  Sedm potápěčů provedlo dvě sady ponorů (20 min čas na dně ):  na vzduchu do 32 m a na Trimixu (kyslík, helium, dusík) až do 70m hloubky. Při potápění na Trimix byla dekomprese  provedena s použitím nitroxu EAN 50 a čistého kyslíku. Doba ponoru byla 40 min, resp.  90 minut a minimální teplota vody byla 4 ° C. Hlavní úspěchy tohoto experimentu byly: -  ověření potápěčských bezpečnostních opatření při provádění polního výzkumu v poměrně vzdálených a drsných podmínkách. -  první použití nejen kritické „flicker fúzní frekvence“, ale také počítače Mareš vybaveného softwarem psychometrického testování v cílové hloubce k posouzení úrovně narkózy  inertními plyny.

- echokardiografické údaje byly použity pro validaci nově vyvíjeného softwaru automatizovaného počítání cévních plynových embolů

- metodické hodnocení kondenzátu ve výdechu v polních podmínkách.

d)     Témata z ostatních oborů medicíny:

Operace disekcí hrudní aorty patří v kardiochirurgii mezi nejobtížnější. Hospitalizační mortalita je relativně vysoká, zvláště pak u těch disekcí, které postihují aortální oblouk. Metody ochrany mozku jsou zásadní v prevenci fatálních neurologických komplikací, které se v našem souboru pacientů vyskytly jen u 5 nemocných. Hospitalizační mortalita 25,1% je vysoká, ale plně v korelaci s literárními údaji, udávanými z jiných kardiochirurgických pracovišť. V posledních dvou dekádách většina velkých kardiochirurgických center uvádí časnou mortalitu (operační mortalita + 30- denní hospitalizační mortalita) u akutních disekcí typu A v rozmezí od 15-25 %. Nejvíce rizikoví nemocní jsou ti, kteří předoperačně měli prolongovanou hypotenzi a šokový stav. Pro úspěšné zvládnutí komplikované problematiky těchto výkonů je nezbytný sehraný tým používající standartizované postupy.

Dnešní medicína intenzivně používá také přístroje pro náhradu funkce ledvin (renal replacement therapy - RRT). Přístroje pro RRT jsou dvojího typu: pro intermitentní terapii (IRRT - v několikahodinových sezeních) a  pro kontinuální terapii (CRRT -pacient je připojen nepřetržitě v rámci intenzivní péče). U obou typů přístrojů je nutno zajistit, aby se krev nesrážela ve filtru či v jiných částech mimotělního okruhu. Tomuto srážení se nejčastěji zabraňuje systémovým podáváním protisrážlivých látek, což však  přináší  rizika zejména u komplikovaně stonajících nemocných. K dispozici jsou i metody alternativní - regionální antikoagulace (nejčastěji citrátem), minimální heparinizace, prostaglandiny, proplachy okruhu v pravidelných intervalech. Bohužel však žádná z těchto metod není optimální-  buď je drahá, nebo nedostatečně účinná či přináší metabolická rizika. Je známo, že snížení teploty krve vede k inhibici většiny enzymatických reakcí koagulační kaskády a tak ke snížení aktivace jak primární hemostázy tak vlastního procesu koagulace. Při dostatečném snížení teploty se pak může krev stát zcela nesrážlivou. Nabízí se tedy možnost antikoagulačního působení prostou manipulací s teplotou, tj. snížením teploty krve po opuštění těla pacienta před zavedením do mimotělního okruhu s jejím opětovným ohřátím před návratem do těla nemocného. Podstatou vynálezu je ochlazení krve v mimotělním okruhu RRT co nejdříve po opuštění organismu a ohřátí krve na původní tělesnou teplotu před jejím navrácením do organismu. Touto manipulací s teplotou je zajištěna nesrážlilivost krve tak, že není třeba podávat jiné látky či léky tuto nesrážlivost zajišťující. Krev je chlazena na určitou teplotu s přesností +- 0.5 st C, tato teplota se pohybuje v rozmezí 10 až 30 st C.  Průtok chladícího média je řízen a tedy je řídícímu algoritmu znám, jeho teploty před a za výměníkem jsou měřeny čidly.  Zásadní otázkou je optimální teplota, na kterou musí být krev ochlazovaná. V současnosti je vyrobená první série těchto originálních výměníků, které čeká ověření v preklinické studii.

Závěr a shrnutí:

Účastníci konference se rekrutovali z řad zástupců lékařského, středního zdravotního a technického obslužného personálu hyperbarických center. Dále se jednalo o lékaře praktické i odborné z interních i chirurgických oborů, odborný personál poskytující péči o obtížně se hojící rány a defekty a v neposlední řadě o personál posuzující zdravotní způsobilost k sportovnímu i profesnímu potápění a pracovníky letecké medicíny a lékaře posuzující způsobilost k létání. Přestože byla konference víceméně národní akcí, přijeli na ni účastníci i ze zahraničí-zejména ze Slovenska a Polska.  Na konferenci vystoupilo dvacet přednášejících z pěti různých zemí s tématy zahrnující problematiku hyperbarické, potápěčské, letecké medicíny a medicíny založené na důkazech, ale také z některých jiných oborů, jako je kardiochirurgie, intenzívní nebo urgentní medicína. Jednacími jazyky konference byla čeština, slovenština a angličtina. Zahraniční i někteří čeští přednášející byli na konferenci pozváni a ke svému sdělení požádáni organizačním výborem, protože se jedná o špičkové odborníky oboru na evropské úrovni. Program konference zahrnul problematiku oboru v celé šíři. Převážně se jednalo o souhrnné a retrospektivní observační práce a shrnutí výsledků za několikaletá období z problematiky těžkých infekcí měkkých tkání, traumatologie, ORL, pediatrie, onkologie, potápěčských dekompresních nehod, otravy oxidem uhelnatým, rovněž byla řešena problematika vzdělávání v oboru hyperbarická medicína a  posuzování zdravotního stavu sportovních i profesionálních potápěčů.

V rámci konference se uskutečnily také další odborné a doprovodné akce,  např.  jednání  výkonného výboru odborné společnosti ČSHLM,  shromáždění členů této odborné společnosti apod.

Konference byla organizována svépomocí, bez využití profesionální firmy v oblasti konferenčních služeb,  úsilím pracovního týmu Centra hyperbarické medicíny za spoluúčasti některých organizačních složek Městské nemocnice ( IT oddělení, PR oddělení, ekonomické a finanční oddělení, oddělení dopravy apod.).

Organizátoři děkují všem partnerům konference za jejich pomoc při organizaci. Velký dík patří především Statutárnímu městu Ostrava a organizaci ONRG za poskytnutou finanční spoluúčast na celém projektu. K organizaci konference byla vydána tisková zpráva, byla vydána oficiální publikace- Sborník přednášek- s ISBN indexem, vydaný Lékařskou fakultou OU.  Bude publikována  zpráva  z konference v odborném tisku mediálním partnerem konference- společností GEUM (časopis Hojení ran), popř. ve zdravotnických  periodicích jako je Medical Tribune či ve Zdravotnických novinách. 

Ostrava,  4.7.2014

MUDr. Michal Hájek, primář Centra hyperbarické medicíny, předseda ČSHLM ČLS JEP, Městská nemocnice Ostrava,
Nemocniční 20, Ostrava 728 80


Partneři webu