Aktuálně
Stačí jediná hyperbarická komora na Moravě?
Přetlaková léčba kyslíkem, tedy
hyperbarická oxygenoterapie, může při některých chorobných stavech
zachránit život. Probíhá ve speciálních zařízeních, tzv. hyperbarických
komorách. Těch je u nás patnáct.
Podle
předsedy České společnosti hyperbarické a letecké medicíny (ČSHLM)
MUDr. Michala Hájka je problémem nerovnoměrné rozmístění komor v zemi a
zejména pak jejich velikost. Více než polovinu tvoří zařízení jedno- či
dvoumístná.
Další komory? Ne
Doktor
Hájek se zmiňuje o dalším problému. Spádovost ostravské hyperbarické
komory je velmi rozsáhlá. „Jsme jediné pracoviště na Moravě, a tak nám
vozí pacienty z celého jejího území.
Zajišťujeme 24hodinovou
pohotovost. Vzhledem k nákladům, které máme s provozem a spuštěním
velké devítimístné komory pro jednoho pacienta ve srovnání s platbou
pojišťoven, jsou pro nás tyto případy z ekonomického hlediska značně
nevýhodné.
V roce 2005 a 2006 jsme léčili 52 pacientů odeslaných z
Jihomoravského, Zlínského či Olomouckého kraje, letos již 23 pacientů.
V mnoha případech byli nemocní k léčbě přivezeni letecky. Proto v
současné době ČSHLM podporuje snahu o vybudování hyperbarických komor
ve fakultních nemocnicích v Brně či Olomouci,“ říká doktor Hájek.
David
Semrád z odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví pro
ZDN uvedl, že v rámci dohodovacího řízení byl skutečně vytvořen nový
seznam indikací k léčbě v hyperbarické komoře, stejně jako byly nově
přepracovány výkony. „Uvažovaná účinnost novely vyhlášky je od 1. ledna
2008. Další výstavba těchto zařízení se zatím neplánuje,“ doplnil
Semrád.
VZP: Síť je dostačující
„VZP
se při schvalování nové úpravy v oblasti plateb hyperbarické
oxygenoterapie zdržela hlasování, protože za nucené správy platilo
obecné nařízení, podle nějž měla VZP hlasovat proti nebo se zdržet,
pokud výsledkem přijatých změn nebudou jednoznačné úspory,“ říká Tereza
Květoňová z tiskového oddělení VZP. Zdržením hlasování podle ní VZP
dosáhla toho, že vše bylo posláno k rozhodnutí na ministerstvo
zdravotnictví.
„Rozmístění hyperbarických komor v ČR je v tuto chvíli
skutečně nerovnoměrné. Přesto VZP zatím neshledává rozšiřování jejich
sítě jako akutně potřebné. Současný stav podle naší analýzy dostatečně
pokrývá potřeby pojištěnců. Za rok 2006 bylo na ostravském pracovišti
ošetřeno pouze 5 klientů VZP z Jihomoravského kraje, takže stavbu další
komory vidíme jako neefektivní. Navíc loni ani předtím nebyla zjištěna
žádná skutečnost, která by podpořila naléhavost zřízení komory v Brně.
S těmito důvody také VZP seznámila jak zástupce společnosti HBOx
Moravia, spol. s r. o., která se na VZP obrátila s návrhem otevření
nového pracoviště hyperbarické medicíny při FN u sv. Anny v Brně, tak
zástupce odborné lékařské společnosti. Zájemce o zřízení nové komory
VZP zároveň ujistila, že odborníci pojišťovny jsou přesvědčeni o efektu
této léčby při řešení specifických onemocnění. Nicméně bylo by vhodné
plánovat zřízení takového pracoviště až v návaznosti na chystanou
restrukturalizaci zejména lůžkových zdravotnických zařízení v Brně,“
uvedla Květoňová.
Rozmístění, kapacita, náklady
V
České republice je 15 hyperbarických komor. 14 z nich se nachází v
Čechách. V Praze Na Homolce (pro 1 ležícího pacienta), ve Všeobecné
fakultní nemocnici (pro 2 pacienty), v Ústavu leteckého zdravotnictví
(pro 5 sedících či 1 ležícího pacienta) a v Ústřední vojenské nemocnici
(pro 1 ležícího). Barokomory jsou dále umístěny v Kladně (12 pacientů),
v Českých Budějovicích (2 pacienti), v Plzni (2 komory pro 2 pacienty),
v Mostě (pro 2 pacienty), v Ústí nad Labem (12 pacientů), v Hronově (2
jednomístné komory), v Chrudimi (pro 1 pacienta), v Pardubicích (2
jednomístné komory) a v Hostinném (pro 2 pacienty).
Na Moravě je
barokomora v Ostravě, vejdou se do ní 4 ležící nebo až 9 sedících
pacientů. Komory provozují také soukromníci. V různých městech je různá
pracovní doba. Non-stop pracují Na Homolce, v Ústavu leteckého
zdravotnictví, v Ústřední vojenské nemocnici, v Kladně, Plzni, Mostě,
Ústí a Ostravě.
Podle doktora Hájka je obtížné stanovit rozdíly v
provozu mezi jednotlivými komorami, protože nejsou k dispozici
relevantní data.
„Náklady na provoz naší komory jsou asi 4 až 5 milionů
korun za rok, z čehož se mj. platí 10 členů ošetřujícího a obslužného
personálu a zajištění 24hodinového provozu.
Ceny komor se velmi různí,
a to podle velikosti, počtu míst, výrobce, vybavení bezpečnostními
prvky, monitorovacím zařízením.
Obecně se cena nové desetimístné
plně vybavené komory pohybuje kolem 20-30 milionů korun. Cena za starší
repasovanou komoru činí 10-15 milionů. V rámci dohodovacího řízení byla
schválena pořizovací hodnota na 1 místo v HBO na 3 miliony Kč,“ říká
MUDr. Michal Hájek.
(Zdravotnické noviny, autor Martin Ježek)